79 let od ničivého bombardování Ždírce

Motto:
"Kde Doubravka se v stínech rodí tichá a rosí květné lučiny,
tam duši mé se nejvolněji dýchá, tam domov můj je jediný."

79 let od ničivého bombardování Ždírce
Bylo poledne 9. května 1945, středa. Ruská letadla provedla dva nálety na Ždírec a Krucemburk. Výsledkem těchto náletů byl pro naši obec zničující. 23 ždíreckých občanů zahynulo, někteří byli těžce a lehce zraněni. Dodnes nevíme, kdo dal rozkaz k tomuto nesmyslnému náletu, v době po podepsání míru.
V obecní kronice zachytil kronikář p. Kolář smutné události následovně: Letadla svrhla na obec ve dvou vlnách přes 230 bomb, aby ve vlně třetí střelbou z palubních zbraní dokončila dílo zkázy. Zničeno nebo poškozeno bylo přes 80% všech domů (úplně zničeno bylo 41 a těžce poškozeno 44 budov), byly zničeny silnice, cesty a co nejhoršího, 23 ždíreckých občanů bylo usmrceno (z toho 8 dětí), přes 40 lidí těžce raněno. Bylo pláče a nářků k zoufání. Byl to smutný pohled na vesničku o 163 číslech s 800 obyvateli.
Nejmladší oběti naprosto zbytečného leteckého útoku Rudé armády, Františku Novotnému, nebyly ještě ani dva roky, nejstarším zemřelým byl sedmasedmdesátiletý pan Josef Švestka.
Dalšími zemřelými byli Jaroslav Buráň, Vladimír Buráň,, Václav Coufal, Emilie Coufalová, Miroslav Coufal, Oldřich Coufal, Bohumil Culek, František Daniel, Marie Grulichová, Oldřich Janáček, Růžena Koukalová, Anna Kovaříková, Jaroslava Nováková, Zdeňka Novotná, František Novotný, Josef Ondráček, Libuše Pelikánová, Antonie Poulová, František Plašil, Josef Švestka, Taťána Trojanová, Ladislav Velík, Miroslava Velíková. Při vzpomínce na zemřelé ždírecké občany nesmíme zapomenout ani dalších obětí války. Na popravišti skončili odbojáři Břetislav Švanda a letec Antonín Culek, v Osvětimi byl umučen František Oubrecht, v Buchenwaldu Emil Chvátal. Na samém konci války padl v boji u Sobíňova Alois Hendl a na chotěbořském nádraží byl popraven Miroslav Marek. Totální nasazení nepřežil Oldřich Novotný a po návratu z Terezína zemřel na následky věznění Jaroslav Janáček. Při bojovém letu zahynul kohoutovský rodák Josef Kubát, příslušník 311 čs. bombardovací perutě.
Mnoho mladých lidí bylo totálně nasazeno na otrocké práce v Říši, jiní byli jako vysokoškolští studenti vězněni, další bojovali na frontách. Na nikoho z těch, kteří zemřeli, bychom neměli zapomenout. Na hrdiny, kteří padli v boji, byli umučeni nebo popraveni, ani na ty, kteří se stali obětí nesmyslného bombardování den po válce.
Pracovitostí našich občanů jsme se stali plným právem městem.

Čest jejich památce!

Ing. Bohumír Nikl, starosta