Naše noviny - měsíčník občanů města edit delete

Vydává: Zastupitelstvo města Ždírec nad Doubravou
Redakční rada: Anna Horáková, Dana Vavroušková, Jana Uchytilová, Ing.Bohumír Nikl, Dana Josková
šéfredaktor: Zdena Lédlová
adresa redakce: MÚ Ždírec n.D., Školní 500, 58263 Ždírec n.D.
e-mail: knihovna@zdirec.cz

tel.: 569 694 620

Povoleno MK ČR reg. zn.  MK ČR E 22668. Náklad 1200 výtisků. Grafická úprava, sazba a tisk Tiskárna Unipress Žďár n.S.

Elektronický archiv Našich novin

Naše noviny 4/2005 edit delete

Příroda se probouzí k životu, vzduch je čím dál teplejší a stmívá se mnohem později. Jaro už dýchá do promrzlé země a budí poslední zelené spáče... Každým začínajícím jarem se stáváme stvořiteli. Boříme ruce do země, uvolňujeme místo semínkům, novému životu dáváme slunce, vodu a osobní přání ze srdce. Ať jen vyroste a rozkvete do krásy a ještě víc tuto planetu vybarví a dají jí nové vůně….

31.3.2005, Jiří Pavlíček, rubrika Naše noviny

Naše noviny 3/2005 edit delete

Datum v kalendáři naznačuje, že za dveřmi je již konečně jaro. A přestože nás počasí svou vrtkavostí určitě ještě pořádně pozlobí, máme černé na bílém, že nastal ten správný čas pro zrození všeho druhu – pro nové začátky, pro nové lásky, pro rozkvétající rostlinky a pupeny v zahradách a na loukách, i pro mláďátka – a to nejen ta „člověčí“...
28.2.2005, Jiří Pavlíček, rubrika Naše noviny

Naše noviny 2/2005 edit delete

Svátek zamilovaných, jak se tomuto dnu též říká, není jen připomínkou laskavého biskupa, který i přes císařský zákaz páry oddával, za což pak svým životem r. 269 zaplatil. Patří nejcennějšímu citu – lásce! Právě předjaří s sebou přináší naději a radost z nových květů a lásek.
29.1.2005, Jiří Pavlíček, rubrika Naše noviny

Naše noviny 1/2005 edit delete

Je tu nový rok! Mnozí z nás jeho začátek oslavili na horských chalupách, další si možná chystají svá zavazadla a vyrážejí na zasněženou dovolenou právě teď. Jako každoročně se těšíme na modrou oblohu a mrazivý vzduch i na to, že veškerou energii, získanou vánočním lenošením, spálíme při sportovních aktivitách – ti rychlejší při lyžování, ti ostatní při sněhových hrátkách s dětmi nebo na pomalých procházkách...
22.12.2004, Jiří Pavlíček, rubrika Naše noviny

Naše noviny 12/2004 edit delete

Venku sníh zahalil krajinu do bíla. Doma praská oheň v kamnech a na plotně
voní purpura. Vládne čas rozjímání, prastarých tradic, ale i těšení na kouzelný
štědrý večer, kdy by nikdo neměl být sám.
1.12.2004, Jiří Pavlíček, rubrika Naše noviny

Naše noviny 11/2004 edit delete

Blíží se opět konec roku 2004. Poslední měsíce listopad a prosinec uzavřou letošní kalendářní rok a my budeme blíže své pozemské cesty. Uvědomujeme si to v tyto dny více než jindy za celý rok. Těm mladým to nezní ještě tak naléhavě, tak samozřejmě a neúprosně jako nám starším. Přesto je dobré právě při památce zesnulých si i tu naší pomíjivost uvědomit, ne nad ní lomit rukama, ale pochopit pravdu této jisté skutečnosti...

27.10.2004, Jiří Pavlíček, rubrika Naše noviny

Naše noviny 10/2004 edit delete

Syté barvy listů, zářivé květy, šťavnaté plody, voňavé bylinky – to vše máme nyní k dispozici pro potěchu oka, pohlazení duše a vytvoření nejkrásnějších dekorací…

1.10.2004, Jiří Pavlíček, rubrika Naše noviny

Naše noviny 9/2004 edit delete

S podzimem nepřichází jen trochu smutný konec léta… Nastává čas barev, o kterých se nám v jiném ročním období ani nezdá. Listy a plody se zbarví snad do všech odstínů žluté, červené, oranžové, rezavé, hnědé a zelené…

1.9.2004, Jiří Pavlíček, rubrika Naše noviny

Naše noviny 7/2004 edit delete

Škola končí a léto je tady... se vším, co k němu patří – se sluníčkem, odpočinkem a cestováním. Prázdniny a čas dovolených – čas naplněný očekáváním, nadějemi a plány. Těch několik nádherných týdnů každý využije po svém. Opravdu je jedno, zda se chystáte na dovolenou do dalekých zemí, nebo se už nekonečně těšíte na příjemný rybník za
chalupou.
2.7.2004, Jiří Pavlíček, rubrika Naše noviny

Naše noviny 6/2004 edit delete

Den všech dětí. Je s nimi veselo. Klid jim není vlastní. Neposedí, čerti s nimi šijí od rána do večera. Když je jedno, ještě to jde, jsou-li dvě, už je jich příliš. Nemluvě o třech, čtyřech... Víte, o kom je řeč? No přeci o našich dětech zlatých!
30.5.2004, Jiří Pavlíček, rubrika Naše noviny