VELIKONOČNÍ MOZAIKA edit delete

1.4.2021 | František Němec

Milí čtenáři, dnes jsem si připravil velmi stručný a lidový výklad všeho toho podstatného, co se vztahuje k Velikonocům. Některé informace jsou většinou známé, jiné mohou přijít vhod. Tak se spolu vydejme k jednotlivým dnům i pojmům.

 

VELIKONOCE

Jsou nejvýznamnějšími církevními svátky připomínající ukřižování Ježíše Krista a vrcholící oslavou jeho Zmrtvýchvstání. Zároveň spadají do doby, kdy naši předkové slavili příchod nového jara. Některé zvyky tak pocházejí ještě z dob předkřesťanských. Ještě na počátku dvacátého století byl tento čas pokládán za počátek nového hospodářského roku. Konaly se první zemědělské práce a dobytek byl vyháněn na pastvu.

 

POPELEČNÍ STŘEDA

Zahajuje čtyřicetidenní předvelikonoční půst, nepočítaje neděle. Její datum je pohyblivé podle data Hodu Božího velikonočního, který nastává v neděli po prvním jarním úplňku. Během bohoslužby o Popeleční středě dělá kněz věřícím popelem křížek na čele (tzv. popelec) se slovy „Pamatuj, že jsi prach a v prach se obrátíš“. Půst je čas střídmosti a rozjímání. V tomto čase se jedla čočka s vajíčkem, sýr, chléb, vařená krupice, různé kaše a pečené brambory.

 

KVĚTNÁ NEDĚLE

V tento den se připomíná slavný vjezd Ježíše do Jeruzaléma. Lidé jej vítali palmovými listy a zelenými ratolestmi kladenými na cestu, po které jel na oslátku. Na památku této události světí kněz jívové ratolesti tzv. kočičky. Jsou to většinou na jaře první rozkvetlé ratolesti. Proto u nás nahrazují palmové listy. Posvěcené kočičky se následující rok spálí a popelem z nich se uděluje popelec.

 

ZELENÝ ČTVRTEK

Je den, kdy si připomínáme poslední večeři Páně. Ježíš při této večeři s dvanácti apoštoly proměnil chléb a víno se slovy „To čiňte na mou památku“. Po večeři odešel na Olivetskou horu v Jeruzalémě do Getsemanské zahrady, kde se modlil. Podle některých pramenů dostal Zelený čtvrtek název právě podle této zelené zahrady nebo podle barvy hořkých bylin, které se předkládaly při Poslední večeři.Tento den umlkají všechny zvony, tzv. „odlétají“ do Říma.

 

VELKÝ PÁTEK

Je den, kdy Ježíš zemřel na kříži. Byl ukřižován na vrchu zvaném Golgota (Kalvárie) uprostřed dalších dvou odsouzených. Zda je opravdu mrtev si ověřili vojáci tím, že mu probodli kopím bok. Poté byl sňat z kříže a uložen do hrobu, vytesaném ve skále. Tento den se nekonají mše, pouze se uctívá kříž, čtou se biblické texty a zpívají se tzv. Pašije neboli evangelní zprávy o utrpení a smrti Páně. Místo zvonků se používají dřevěné „řehtačky“ a „klapačky“.  

 

BÍLÁ SOBOTA

V tento den vrcholí přípravy na Boží hod velikonoční. Je to poslední den čtyřicetidenního postu. Po celý den se nekonají žádné liturgické obřady. Teprve po západu slunce začíná Velikonoční vigilie (bdění o Veliké noci) - slavnost Kristova Vzkříšení. Bohoslužba Velikonoční vigilie začíná zapálením ohně. Od něho se také rozžíhá velikonoční svíce, která symbolizuje vítězství Ježíše Krista nad temnotou a smrtí. Následuje na texty bohatá bohoslužba slova, zkrášlená zpěvem žalmů a vrcholící úryvkem z evangelia (radostné zvěsti). Obřady pokračují svěcením vody, kterou se pak po celý rok křtí. Podle bílé barvy oděvu těch, kteří jsou v tento den tradičně křtěni dostala sobota svůj název. Při sobotní mši opět zazní hlas zvonů.

 

VELIKONOČNÍ NEDĚLE  - BOŽÍ HOD VELIKONOČNÍ

Vrcholí svátky velikonoční. Liturgie bohoslužby má být plná radosti a jásotu. O této neděli bývá na slavnostním stole hojnost pokrmů. I naši předkové si po dlouhém postu dopřávali rozličné dobroty. Svátečně oblečeni se zúčastnili velikonoční mše, při které kněz světil přinesené pokrmy – vejce, mazance, beránka, někde i chléb a víno. Posvěcené pokrmy si věřící odnesli domů a při slavnostním obědě je rodina obřadně snědla.

 

PONDĚLÍ VELIKONOČNÍ

Je dnes u nás nejlidovějším dnem velikonočních svátků. Mimocírkevní oslavy jsou spojeny s pomlázkou a velikonočním hodováním. Je to den vzývající nový život. Už v předkřesťanských dobách se mrskání zelenými ratolestmi přičítal magický omlazující účinek. Šlehány jsou dívky a ženy, aby byly zdravé a pilné.  Malovaná uvařená vejce (kraslice) sloužila jako výkupné při pomlázce, hospodyně jimi obdarovávaly koledníky.

 

VELIKONOČNÍ SYMBOLY

Kříž je nejdůležitějším z křesťanských symbolů, protože Kristus byl odsouzen k smrti ukřižováním. Tento trest praktikovali především Římané a patřil k trestům nejvíce krutým a ponižujícím.

Vejce je symbol nového života, neboť samo obsahuje zárodek života. V mnoha kulturách je vejce symbolem plodnosti, života a vzkříšení. V křesťanství se vejce vykládá jako symbol zavřeného hrobu, z něhož vstal Kristus, jako symbol nesmrtelnosti.

Beránek sloužil dříve jako obětní zvíře, představoval v židovské tradici Izrael jako Boží stádo. Zároveň Židé na Velikonoce pojídali beránka jako připomínku svého vysvobození z Egypta. V křesťanství je beránek jedním ze symbolů Ježíše Krista, neboť obrazně podle křesťanské víry on je ten pravý beránek, obětovaný za spásu světa.

Zajíc je jeden z nejmladších velikonočních symbolů. Protože lidé dlouho věřili, že zajíc nikdy nespí, byl používán jako symbol věčného života a Zmrtvýchvstání. O Velikonocích byl zajíc ztotožňován s obrazem vzkříšeného Krista. Nejstarší zpráva o zajíci, který o Velikonocích obdarovává děti, pochází z druhé poloviny 17. století. Do českých zemí velikonoční zajíc pronikl až v 19. století.

 

Tak tady naše „putování“ končí. Pro mě jsou vždycky Velikonoce oslavou života, ze kterého mám radost. Pravý život spatřuji v Ježíši Kristu, který z mrtvých vstal a vládně dějinám. Ale i pro nevěřící mohou být Velikonoce zvláště v této době pandemie a nejistoty svátky naděje.

Přeji nám všem spokojené prožití Velikonoc a nenechme si vzít ze svého srdce radost a pokoj.

                                                                                                                                   Pavel Seidl